Průvodce pro zaměstnavatele · zákoník práce

Přesčasy podle zákoníku práce: co musí zaměstnavatel hlídat

Práci přesčas upravuje zákoník práce (zákon č. 262/2006 Sb.) hlavně v § 78, § 93, § 96 a § 114. Přesčas je práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu mimo rozvrh směn, kterou zaměstnavatel nařídil nebo s ní souhlasil. Nařídit lze nejvýš 8 hodin v týdnu a 150 hodin za kalendářní rok, za přesčas náleží mzda a příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku, nebo místo příplatku náhradní volno.

Nařízený přesčas ročně (max. 8 h týdně)
150 h
Celkový přesčas v průměru týdně (26 týdnů)
max. 8 h
Příplatek z průměrného výdělku
min. 25 %
Náhradní volno místo příplatku
do 3 měsíců

Průvodce je pro majitele firem, mistry, personalisty a mzdové účetní ve stavebnictví, výrobě, logistice, úklidu a servisu, kde se přesčasy dějí každý týden. Najdete tu znění zákona s odkazy na paragrafy, příklad výpočtu, povinnou evidenci a nejčastější chyby, které při kontrole najde inspektorát práce.

§ 78 odst. 1 písm. i)

Co je práce přesčas podle zákoníku práce

Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby a konaná mimo rámec rozvrhu pracovních směn (§ 78 odst. 1 písm. i)). Stanovená týdenní pracovní doba je 40 hodin, u vícesměnného nebo nepřetržitého režimu 37,5 hodiny a u dvousměnného 38,75 hodiny (§ 79).

Důležité je slovo souhlas: přesčasem je i práce, kterou zaměstnavatel výslovně nenařídil, ale věděl o ní a přijal ji. Naopak přesčasem není, když si zaměstnanec napracovává volno, které mu zaměstnavatel dal na jeho žádost.

Práci přesčas je možné konat jen výjimečně (§ 93 odst. 1). Nařídit ji lze jen z vážných provozních důvodů (§ 93 odst. 2). Délka směny přitom nesmí přesáhnout 12 hodin (§ 83 odst. 1).

§ 93 zákoníku práce

Limity přesčasů: týdenní, roční a celkový

Zákon rozlišuje přesčas nařízený zaměstnavatelem a přesčas dohodnutý se zaměstnancem. Oba se počítají do celkového limitu podle § 93 odst. 4.

Údaj „416 hodin ročně“ v zákoně výslovně není. Vychází z § 93 odst. 4: průměr 8 hodin týdně za nejvýše 26 týdnů (208 hodin), nebo za 52 týdnů, pokud to stanoví kolektivní smlouva (416 hodin). Bez kolektivní smlouvy se celkový limit posuzuje po 26týdenních obdobích.

PravidloCo říká zákonUstanovení
Nařízený přesčas za týdenNejvýše 8 hodin v jednotlivých týdnech§ 93 odst. 2
Nařízený přesčas za rokNejvýše 150 hodin v kalendářním roce§ 93 odst. 2
Přesčas nad tento rozsahJen na základě dohody se zaměstnancem§ 93 odst. 3
Celkový rozsah přesčasůV průměru nejvýše 8 hodin týdně za období nejvýše 26 po sobě jdoucích týdnů§ 93 odst. 4
Delší vyrovnávací obdobíAž 52 týdnů, ale jen kolektivní smlouvou§ 93 odst. 4
Přesčas vybraný náhradním volnemDo celkového limitu se nezapočítává§ 93 odst. 5
Délka směnyNejvýše 12 hodin§ 83 odst. 1

Počítáte přesčasy v Excelu? Digitální evidence pracovní doby z příchodů a odchodů automaticky pohlídá týdenní i roční limity a lhůty pro náhradní volno.

§ 114 a § 127

Příplatek za přesčas, nebo náhradní volno

V soukromé sféře (mzda) platí § 114. Za přesčas vždy náleží dosažená mzda. K ní buď příplatek, nebo – po dohodě – náhradní volno místo příplatku.

Pro zaměstnance odměňované platem (veřejný sektor) platí § 127: příplatek 25 % průměrného hodinového výdělku, ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu 50 %.

SituaceCo zaměstnanci náležíUstanovení
Základní pravidloDosažená mzda za přesčas + příplatek nejméně 25 % průměrného výdělku§ 114 odst. 1
Dohoda o náhradním volnuNáhradní volno v rozsahu přesčasu místo příplatku§ 114 odst. 1
Volno se neposkytne včasPokud volno nedostane do 3 kalendářních měsíců (nebo v jinak dohodnuté době), náleží příplatek§ 114 odst. 2
Mzda sjednaná s přihlédnutím k přesčasůmMzda ani příplatek za přesčas nenáleží, pokud je sjednán rozsah přesčasů; nejvýše 150 hodin ročně§ 114 odst. 3
Vedoucí zaměstnanciMzdu lze sjednat s přihlédnutím k přesčasům až do celkového limitu podle § 93 odst. 4§ 114 odst. 3

Výpočet krok za krokem

Příklad: montážní parta, která zůstane déle

Montér má 40hodinový týden rozvržený rovnoměrně po 8 hodinách (po–pá). Od pondělí do středy zůstane na pokyn mistra 2 hodiny déle, ve čtvrtek 1 hodinu navíc. Hodinová mzda je 220 Kč, průměrný hodinový výdělek 250 Kč.

Průměrný výdělek se zjišťuje podle § 351 a násl. zákoníku práce z předchozího čtvrtletí. Kolektivní smlouva nebo pracovní smlouva může určit vyšší příplatek.

KrokVýpočetVýsledek
Odpracováno v týdnu3 × 10 h + 9 h + 8 h47 h
Práce přesčas47 h − 40 h stanovené týdenní pracovní doby7 h
Kontrola týdenního limitu nařízeného přesčasu7 h ≤ 8 hv pořádku
Dosažená mzda za přesčas7 h × 220 Kč1 540 Kč
Příplatek 25 % průměrného výdělku7 h × 250 Kč × 25 %437,50 Kč
Celkem za přesčas (bez náhradního volna)1 540 + 437,50 Kč1 977,50 Kč

§ 78, § 85, § 86, § 98

Přesčas při nerovnoměrném rozvržení, pružné době a kontu

Při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby nesmí průměrná týdenní pracovní doba přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za období nejvýše 26 po sobě jdoucích týdnů, kolektivní smlouvou až 52 týdnů (§ 78 odst. 1 písm. m)). Přesčasem je práce mimo rozvrh směn nad stanovenou týdenní pracovní dobu; delší naplánovaná směna podle rozvrhu přesčasem není.

Při pružném rozvržení pracovní doby se přesčas zjišťuje vždy jako práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu a nad základní pracovní dobu (§ 98 odst. 1).

Konto pracovní doby smí zavést jen kolektivní smlouva, nebo vnitřní předpis u zaměstnavatele bez odborů (§ 86 odst. 1). Přesčasem je tu práce nad násobek stanovené týdenní pracovní doby a počtu týdnů vyrovnávacího období (§ 98 odst. 2), takže se zjišťuje až na konci období. Zaměstnavatel musí vést účet pracovní doby s rozvrhem a odpracovanou dobou v jednotlivých dnech a za týden (§ 87).

Písemný rozvrh pracovní doby musí zaměstnanci dostat nejpozději 2 týdny předem, u konta 1 týden předem, pokud se nedohodnou jinak (§ 84).

Zákazy a omezení

Komu přesčas nařídit nelze

Některým zaměstnancům zákon přesčas zakazuje úplně, jiným ho jen nelze nařídit (dohoda je možná).

  • Zaměstnanci s kratší pracovní dobou: přesčas jim nařídit nelze; přesčasem je u nich až práce nad stanovenou týdenní pracovní dobu, tedy nad plný úvazek (§ 78 odst. 1 písm. i)).
  • Těhotné zaměstnankyně: práce přesčas je zakázána (§ 240 odst. 3).
  • Zaměstnanci pečující o dítě mladší než 1 rok: přesčas jim nelze nařídit (§ 240 odst. 3).
  • Mladiství: práci přesčas konat nesmějí (§ 245 odst. 1).
  • Odbory: tam, kde působí odborová organizace, je nutné s ní předem projednat hromadná opatření týkající se práce přesčas (§ 99).

§ 96 zákoníku práce

Evidence přesčasů: co musí zaměstnavatel zapisovat

Zaměstnavatel musí u jednotlivých zaměstnanců vést evidenci se začátkem a koncem odpracované směny, práce přesčas, noční práce, práce v době pracovní pohotovosti a samotné pracovní pohotovosti (§ 96 odst. 1). Nestačí tedy součet hodin za měsíc: u přesčasu musí být vidět, kdy začal a kdy skončil.

Na žádost zaměstnance mu zaměstnavatel musí umožnit nahlédnout do evidence pracovní doby a do účtu mzdy a pořídit si z nich výpisy nebo kopie na náklady zaměstnavatele (§ 96 odst. 2). Kdo nevede evidenci pracovní doby, riskuje pokutu až 400 000 Kč (§ 28 odst. 1 písm. k) zákona o inspekci práce).

  • Začátek a konec každé směny podle rozvrhu.
  • Začátek a konec práce přesčas zvlášť, včetně toho, kdo ji nařídil nebo schválil.
  • Průběžný součet nařízeného přesčasu za týden a za kalendářní rok (8 h a 150 h).
  • Průměr přesčasů za vyrovnávací období (26 týdnů, nebo 52 podle kolektivní smlouvy).
  • Dohodnuté náhradní volno a datum, kdy bylo vybráno (lhůta 3 měsíce).

Kontrola inspektorátu práce

Časté chyby a pokuty za přesčasy

Pokuty ukládá inspektorát práce podle zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Za nařízení přesčasu v rozporu s § 93 odst. 2 nebo nad týdenní či roční rámec hrozí právnické osobě pokuta až 2 000 000 Kč, za vyžádání nebo umožnění přesčasu nad rámec zákoníku práce až 1 000 000 Kč (§ 28 odst. 1 písm. m), n), o) a odst. 2).

  • Evidence ukazuje jen „8 h“ denně, i když parta pracovala déle.
  • Přesčasy se sčítají jen měsíčně, takže se nehlídá týdenní limit 8 hodin nařízeného přesčasu.
  • Dohodnuté náhradní volno se nevybere do 3 měsíců a nikdo nedoplatí příplatek.
  • Mzda „včetně přesčasů“ bez sjednaného rozsahu přesčasů, nebo nad 150 hodin ročně u řadových zaměstnanců.
  • Přesčas nařízený zaměstnanci na zkrácený úvazek.
  • Směny delší než 12 hodin, když se k plánované směně přidá přesčas.

Checklist

Checklist pro zaměstnavatele: přesčasy

Projděte si tyto body před uzávěrkou mezd nebo před kontrolou inspektorátu práce.

  • Máte písemný rozvrh pracovní doby a zaměstnanci ho dostali včas (§ 84).
  • Každý přesčas je nařízený nebo schválený a v evidenci má začátek a konec.
  • Hlídáte týdenní limit 8 hodin a roční limit 150 hodin nařízeného přesčasu.
  • Přesčas nad 150 hodin ročně je jen na základě dohody se zaměstnancem.
  • Sledujete průměr přesčasů za 26 týdnů (nebo 52 podle kolektivní smlouvy).
  • U náhradního volna máte dohodu a datum, do kdy musí být vybráno.
  • Mzda sjednaná s přihlédnutím k přesčasům má uvedený rozsah přesčasů.
  • Zkrácené úvazky, těhotné zaměstnankyně a mladiství nemají nařízené přesčasy.

Časté dotazy

Časté dotazy k přesčasům

Kolik hodin přesčasů může zaměstnanec odpracovat za rok?+

Nařídit lze nejvýše 150 hodin za kalendářní rok (§ 93 odst. 2). Další přesčas je možný jen po dohodě se zaměstnancem, ale celkem nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně za období nejvýše 26 týdnů, kolektivní smlouvou 52 týdnů (§ 93 odst. 4). Z toho se běžně odvozuje maximum 416 hodin ročně; samotné číslo v zákoně uvedeno není.

Může zaměstnavatel přesčas nařídit?+

Ano, ale jen výjimečně a z vážných provozních důvodů, nejvýše 8 hodin v týdnu a 150 hodin v kalendářním roce (§ 93 odst. 1 a 2). Zaměstnancům na zkrácený úvazek, těhotným zaměstnankyním a zaměstnancům pečujícím o dítě do 1 roku přesčas nařídit nelze.

Jaký je příplatek za přesčas?+

Nejméně 25 % průměrného výdělku k dosažené mzdě (§ 114 odst. 1). Ve veřejném sektoru (plat) je to 25 % průměrného hodinového výdělku a ve dnech nepřetržitého odpočinku v týdnu 50 % (§ 127). Kolektivní nebo pracovní smlouva může určit víc.

Jak funguje náhradní volno za přesčas?+

Zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout na náhradním volnu v rozsahu přesčasu místo příplatku. Mzda za odpracovaný přesčas zůstává. Pokud zaměstnavatel volno neposkytne do 3 kalendářních měsíců po přesčasu (nebo v jinak dohodnuté době), musí příplatek doplatit (§ 114 odst. 1 a 2).

Je přesčas, když zaměstnanec zůstane déle sám od sebe?+

Přesčasem je práce na příkaz zaměstnavatele nebo s jeho souhlasem (§ 78 odst. 1 písm. i)). Pokud o práci vedoucí ví a přijme ji, jde zpravidla o souhlas. Proto je dobré mít v evidenci jasné schválení přesčasu.

Co je mzda sjednaná s přihlédnutím k přesčasům?+

Mzda, ve které je přesčas už zahrnut, takže za něj nenáleží zvláštní mzda, příplatek ani volno. Musí být sjednán i rozsah přesčasů, nejvýše 150 hodin za kalendářní rok; u vedoucích zaměstnanců až do celkového limitu podle § 93 odst. 4 (§ 114 odst. 3).

Jak evidovat přesčasy podle zákoníku práce?+

U každého zaměstnance se zapisuje začátek a konec odpracované směny a zvlášť začátek a konec práce přesčas (§ 96 odst. 1). Prakticky se vyplatí sledovat i týdenní a roční součty a lhůty pro náhradní volno.

Přesčasy spočítané automaticky podle vašich pravidel

V EasyHours se zaměstnanci přihlašují z mobilu nebo ze sdíleného tabletu. Přesčasy a náhradní volno se počítají podle pravidel, která nastavíte, a odpracované hodiny vidíte proti fondu i za vícetýdenní období. Export pro mzdy v Excelu, CSV nebo PDF.

Užitečné stránky